|
|
Možnosti fyzioterapie u pacientů s hypermobilním syndromem
Jandová, Kristýna ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Kozel, Jakub (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autor práce: Kristýna Jandová Vedoucí práce: Mgr. Silvie Táborská Název práce: Možnosti fyzioterapie u pacientů s hypermobilním syndromem Abstrakt práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou hypermobilního syndromu a možnostmi jeho terapie. Jedná se o rešeršní typ práce, rozdělený na obecnou a speciální část. Teoretická část shrnuje aktuální poznatky o hypermobilním syndromu. V jednotlivých kapitolách je popsána etiologie, klinický obraz, diagnostické metody hypermobilního syndromu. Poslední kapitola této části se věnuje možnostem terapie u hypermobilních jedinců. Speciální část je zpracována formou systematické rešerše klinických studií zaměřených na aktuálně využívané metody v terapii hypermobilního syndromu. Cílem speciální části je zodpovězení otázek, jaké terapeutické přístupy je vhodné zvolit u pacientů s hypermobilním syndromem a jaká je potřebná délka terapie pro ovlivnění hypermobilního syndromu. Po nastudování literatury a vypracování přehledu studií se jako nejvhodnější přístup ukazuje zejména cvičení v uzavřených kinematických řetězcích a cvičení se zaměřením na zvýšení propriocepce a ovlivnění posturální stability. Cvičení hraje roli hlavně ve snížení bolesti, zlepšení propriocepce a vytrvalosti, či zvýšení svalové síly. Vzhledem k tomu, že je hypermobilní...
|
|
|
Hypermobilita a možnosti její diagnostiky v rehabilitaci
Zachrdlová, Tereza ; Šebková, Natálie (vedoucí práce) ; Angerová, Yvona (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Tereza Zachrdlová Vedoucí práce: primářka MUDr. Natálie Šebková Název bakalářské práce: Hypermobilita a možnosti její diagnostiky v rehabilitaci Abstrakt bakalářské práce: Tato bakalářská práce se zabývá problematikou hypermobility a s ní souvisejícím hypermobilním syndromem. Hlavním cílem práce je podat přehled diagnostických metod pro diagnostiku hypermobility využívaných v tuzemsku a v zahraničí a následně vyzkoušet použití vybraných metod v praxi. Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část je zaměřena na shrnutí aktuálních poznatků o hypermobilitě a hypermobilním syndromu z dostupných publikací, článků a studií. Kromě informací o diagnostických postupech obsahuje teoretická část informace o etiopatogenezi, prevalenci, klinické manifestaci, klasifikaci hypermobility dle různých autorů a možnostech terapie u hypermobilních jedinců. Praktická část se skládá ze tří kazuistik hypermobilních probandek, které podstoupily komplexní kineziologické vyšetření a vyšetření dle vybraných diagnostických metod zmíněných v teoretické části práce. Výsledky vyšetření potvrzují hypermobilitu u všech tří probandek, a to všemi diagnostickými metodami. Výhody a nevýhody jednotlivých diagnostických postupů jsou shrnuty v diskuzi. Klíčová slova:...
|
|
|
Hypermobility syndrome and its connection with nerve entrapment syndromes, the example of the thoracic outlet syndrome
Jiquelle, Carine ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
ABSTRAKT Úvod: Od chvíle kdy se o něm v roce 1967 poprvé zmínili Kirk a spol. a kdy pak byl uznán za plně rozvinutou revmatologickou poruchu, je hypermobilní syndrom (HMS) stále častěji zkoumán a popisován v odborné literatuře. Poté co byl pro zjevnou nepřítomnost život ohrožujících komplikací spěšně přejmenován na syndrom benigní kloubní hypermobility, je jeho poměrně neškodná povaha studována s rostoucím zájmem. Ba co více, HMS se do dnešních dnů považuje za obdobu Ehlers-Danlosova syndromu hypermobilního typu, což je dědičné onemocnění pojivové tkáně, a z toho důvodu se vyskytuje především jako revmatologická porucha s potenciálně rozsáhlým postižením prakticky všech orgánů a systémů. Tento stav tudíž přesahuje hranice onemocnění výlučně muskuloskeletálního systému a vyskytuje se opakovaně v souvislosti s více či méně závažnými chorobami, ke kterým zdánlivě nemá žádný vztah (kardiovaskulárními, plicními, gastrointestinálními .......). Přesto ale zůstávají chabě dokumentovány neurologické implikace hypermobilního syndromu, zejména ty, které se týkají periferní nervové soustavy. Pokud jde o postižení právě v této oblasti, zahrnují syndromy uskřinutého nervu (NES - nerve entrapment syndrome) celou řadu kategorií, a to zvláště syndrom horní hrudní apertury. A třebaže jejich patologické mechanismy už byly...
|
|
|
Možnosti ovlivnění hypermobility u dětí staršího školního věku
PILOUSEK, Miloš
Ve své bakalářské práci jsem se zabýval tématem hypermobility. V teoretické části jsem se věnoval hypermobilitě obecně. V praktické části jsem se blíže zaměřil na konstituční druh hypermobility vyskytující se u dětí staršího školního věku. V teoretické části se věnuji popisu pohybového systému, následuje definice hypermobility a hypermobilního syndromu. Dále se věnuji způsobu rozdělení, vyšetření a ovlivnění hypermobility. Poslední část je věnována popisu možných fyzioterapeutických metod a konceptů, které lze využít při práci s hypermobilními jedinci. Cílem teoretické části bylo sestavit text, který by jednoduše a komplexně shrnul informace o hypermobilitě. K tomu jsem využil česky i anglicky psanou literaturu. V praktické části jsem se snažil správnou volbou terapie a edukace ovlivnit dva hypermobilní probandy staršího školního věku tak, abych snížil riziko vzniku funkčních poruch, které by mohly následkem jejich hypermobilního stavu v budoucnu vzniknout. S každým probandem proběhlo osm individuálních terapií. Používal jsem přitom metody, které se používají při terapeutické léčbě hypermobilního syndromu. Výsledkem práce bylo zlepšení celkového stavu obou probandů. To se ukázalo při výstupním vyšetření. Zde se také potvrdilo, že hypermobilitu nelze terapeuticky ovlivnit přímo. Zároveň se na konci terapie oba probandi shodli, že pro ně byla terapie přínosem. Také se zvýšila jejich informovanost o hypermobilitě. Objektivní hodnocení je však v tomto případě složité. Bylo by třeba dlouhodobého výzkumu k získání dat, které by potvrdily prospěšnost takovéto terapie. Na tuto práci by se dalo navázat zkoumáním, zdali preventivní fyzioterapeutická terapie u hypermobilních dětí staršího školního věku skutečně snižuje riziko budoucího výskytu vzniku funkčních poruch spojených s hypermobilitou.
|
|
|
Hypermobility syndrome and its connection with nerve entrapment syndromes, the example of the thoracic outlet syndrome
Jiquelle, Carine ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Véle, František (oponent)
ABSTRAKT Úvod: Od chvíle kdy se o něm v roce 1967 poprvé zmínili Kirk a spol. a kdy pak byl uznán za plně rozvinutou revmatologickou poruchu, je hypermobilní syndrom (HMS) stále častěji zkoumán a popisován v odborné literatuře. Poté co byl pro zjevnou nepřítomnost život ohrožujících komplikací spěšně přejmenován na syndrom benigní kloubní hypermobility, je jeho poměrně neškodná povaha studována s rostoucím zájmem. Ba co více, HMS se do dnešních dnů považuje za obdobu Ehlers-Danlosova syndromu hypermobilního typu, což je dědičné onemocnění pojivové tkáně, a z toho důvodu se vyskytuje především jako revmatologická porucha s potenciálně rozsáhlým postižením prakticky všech orgánů a systémů. Tento stav tudíž přesahuje hranice onemocnění výlučně muskuloskeletálního systému a vyskytuje se opakovaně v souvislosti s více či méně závažnými chorobami, ke kterým zdánlivě nemá žádný vztah (kardiovaskulárními, plicními, gastrointestinálními .......). Přesto ale zůstávají chabě dokumentovány neurologické implikace hypermobilního syndromu, zejména ty, které se týkají periferní nervové soustavy. Pokud jde o postižení právě v této oblasti, zahrnují syndromy uskřinutého nervu (NES - nerve entrapment syndrome) celou řadu kategorií, a to zvláště syndrom horní hrudní apertury. A třebaže jejich patologické mechanismy už byly...
|
host ::
RSS.